Přestože se jednalo o téměř čistě českou osadu, kvůli své poloze a většímu počtu polského obyvatelstva v okolí byly Kašpárkovice v roce 1938 připojeny na základě mnichovské dohody k polskému záboru. Po vojenském pádu Polska a německém záboru v letech 1939 až 1945 nebylo zabrané Těšínsko připojen k protektorátnímu ani sudetskému území, ale zahrnuto k říšské provincii Slezsko jako přímá součást Německé říše.

Zdejší černouhelný důl byl v provozu přesně sto let od roku 1907, kdy začaly první průzkumné vrty, do 2007, kdy byl odtud vyfárán poslední vozík uhlí. Zdejší důl několikrát změnil majitele i jméno. Po roce 1945 se zdejší důl stal součástí znárodněného podniku Ostravsko-karvinské doly a v roce 1949 zdejší šachta přejmenována na Důl Dukla. V roce 1961 se zde odehrálo jedno z největších důlních neštěstí, kdy následkem požáru a následného udušení oxidem uhelnatým zde tragicky zahynulo 108 horníků.