Obec se nacházela v údolí řeky Svitavy. Údolím také procházel a prochází železniční koridor. Řeka obcházela obec v půlkruhu od západu, přes jih na východ. Plužiny s ornou půdou se táhly do svahu od obce severovýchodním směrem. V údolí kolem řeky se nacházely převážně travní porosty, které doplňovaly enklávy orných půd. V krajině se nacházelo poměrně malé množství rozptýlené zeleně. Rozptýlená zeleň měla především liniový charakter a nacházela se na zatravněných plochách (nebo v jejich blízkosti) a ve formě doprovodné zeleně kolem cestní sítě. Místo zaniklé obce bylo a je velice dobře dostupné. V okolí se nacházelo několik enkláv lesních ploch, tyto plochy měly podlouhlý tvar a prolínaly se tak s okolní zemědělskou krajinou. Původní zemědělské enklávy podél toku Svitavy jsou dnes zastoupeny výhradně trvale travními porosty. Původní plužiny nad obcí jsou přeměněny v plochy lesa. Původní protáhlé lesní enklávy se tak staly matrixem v území. K rozšíření lesů došlo jihozápadním směrem přes řeku Svitavu, kde se vytvořila jedna spojená plocha lesů. V okolí zaniklé obce tak dnes nacházíme pouze plochy lesů nebo trvalé travní porosty. Připomínkou původní obce je dnes opravená kaple sv. Františka Xaverského.