Ranošov neměl jednotný půdorys jako většina okolních obcí a osad, ale jednalo se o soustavu roztroušených domů a hospodářských stavení, které byly s okolím spojeny polními a lesními cestami.

Většina obyvatel obce se živila polním hospodářstvím a prací v lese, které pokrývaly velkou část obecního katastru. V obci se pak nacházely dva obchody se dřívím. Také první rodiny obyvatel obnoveného Ranošova usazení v roce 1656 měli za povinnost dohlížet nad panskými lesy.

V Ranošově se nacházela dřevěná zvonice, která byla náboženským centrem obce. V roce 1922 byl zřízen společný hřbitov pro Ranošov a Kozlov, který se nacházel na cestě mezi oběma obcemi.