Osadu založil v druhé polovině 18. století císařský zemský úředník a majitel dvora v nedaleké Staré Červené Vodě František Urban Mikusch von Buchberg a následně ji pojmenoval po své manželce Johanně Falkenhaynové z Glošku. Sídlo leží přímo u státních hranic mezi Starou Červenou Vodou a Vidnavou. V roce 1806 měla osada Johanka 9 domů, přičemž jedním z nich byl i zájezdní hostinec, který těžil z výhodné polohy na císařské cestě z Glucholaz do Vidnavy. O 30 let později už žilo v osadě 66 obyvatel a od zámečku v Dolní Červené Vodě bylo podél cesty do Johanky vysázeno stromořadí. Na polích se pěstovalo pouze žito a oves. V 19. století začala severozápadně od kolonie těžba kaolinu. Hlavními zdroji příjmů bylo domácké přadláctví a příležitostné práce. Rovněž pašeráctví hrálo důležitou úlohu.

V roce 1869 měla víska více než 70 osadníků, v dalších desetiletích se počet obyvatel ustálil na padesátce. Po vzniku Československa tak v Johance žilo v 10 domech 51 obyvatel. Poloha osady na hranici znamenala častou přítomnost příslušníků Finanční stráže, kteří se zde snažili zabránit pašování – v době první republiky měli finančníci v osadě zřízenou malou strážnici, kam pravidelně chodili na hlídku z domovské stanice ve Staré Červené Vodě.