Osada byla založena v roce 1690, kdy byly pěti osadníkům nedalekých Petrovic prodány do dědičného pronájmu vrchnostenské pastviny za účelem výstavby domů a zemědělského hospodaření.

V roce 1836 se ves Hraničná, která se nachází v hlubokém údolí na hranici s Polskem, skládala z 19 převážně dřevěných domů, v nichž žilo 133 německy mluvících obyvatel. Chudou vesnici obývali zejména pololáníci, byl zde i mlýn. Hlavními zdroji příjmů bylo chudé zemědělství, přadláctví lnu a příležitostné práce. V dalších letech narůstal počet domů i obyvatel, přičemž nejvyššího počtu dosáhla osada v polovině 19. století. Po zrušení patrimoniální správy se Hraničná stala osadou obce Petrovice. V roce 1856 nad vesnicí začala těžba železné rudy. V roce 1891 bylo údajně odvezeno do pruského Slezska 10 000 tun rudy. Ruda se tehdy vozila koňskými povozy do Pačkova (Paczków). Těžba skončila v roce 1906. Se vznikem cestovního ruchu na konci 19. století získala ves novou perspektivu jako letovisko. V roce 1930 se zde nacházelo 23 domů a 90 obyvatel (89 Němců a jeden cizinec). Po skončení druhé světové války byla odtud vysídlena většina původních německých obyvatel. V dalších letech zde zůstávalo obydleno ještě několik málo domů, než byli i poslední obyvatelé odtud odstěhováni a osada zanikla.