Bývalá osada Hraničky se rozkládala na Vojtovickém potoce u státní hranice (dříve s celnicí) pod Hraničním vrchem asi 12 km jihozápadně od Javorníku a správně vždy patřila pod Nové Vilémovice (Wilmsdorf). Osada byla založena kolem roku 1785 na místě staré kupecké stezky z rakouského Slezska do Kladska a byla osídlena čistě německým obyvatelstvem. Hraničky měly v roce 1836 celkem 27 domů a 281 obyvatel. Prvními osadníky byli především dřevorubci ze severní Moravy a severovýchodních Čech. Po roce 1848 byla osada zařazena do soudního okresu Javorník a politického okresu Frývaldov. Vysoká poloha a neúrodná půda omezovaly možnosti zemědělského využití okolí v podstatě na pěstování ovsa, pastevectví a lesnictví, k nim se přidávalo domácké přadláctví. Přesto se osada rozvíjela, i díky obchodu přes hraniční přechod směrem na Nowy Gierałtów na kladské straně. Hraničky měly velkou kapli či kostelík zasvěcený sv. Josefu postavený původně roku 1809 a obnovený ke stému výročí založení osady. Byla zde i jednotřídní škola (od roku 1885). Od poloviny 19. století však počet obyvatel dlouhodobě klesal. Při sčítání v roce 1930 zde žilo kromě Němců 5 Čechoslováků. Dne 22. září 1938 podlehla zdejší budova finanční stráže ozbrojenému útoku Freikorpsů.

Po druhé světové válce byla většina původních německých obyvatel vysídlena a osada již nebyla dosídlena.